KOCOURKOV A NAŠE BÁSNĚ

V rámci hodiny čtení, sloh jsme se společně vrhli do skládání básní. Abychom dodrželi naše téma - Kocourkov, nesmysl, tak jsme si  psaní trošku zkomplikovali.

Psali jsme básně společně a verše přehýbali vždy tak, aby to další žák neviděl a rýmoval tak jen na poslední verš. Výsledek si můžete přečíst. Inu, jsme šikovní!! :)

Mraky mají sraz,

chytl mě mráz.

Mám kaz,

už zas! 

Na stromě jablka zrajou,

hezký holky, ty se majou.

Každý kluk se za nimi točí,

policajt, pekař, hasič, kočí.

Nasedla na koně a řekla mu, ať zrychlí cval

jenže kůň to nechtěl dělati

a začal kakati.

Moucha bouchá na dvěře,

čeká, kdo ji otevře.

Za dveřmi stojí brouček,

je to pěkný klouček.

Nejhezší má tykadla,

jsou umělé, jsou z divadla.

Kdyby byly,

v hrnku ryby.

Maminka dělá koláče z mouky,

našla v těstě brouky.

Na židli sedí maminka,

protože je hrozně malinká.

Máma sedí na peci,

táta dělá práci.

Děvče moje zlatý,

večně nejsem malý.

V poli je nos

a je černý dost.

Zajíc v poli utíká,

myška hurá říká!

Jelen v dálce balí laně,

volám na něj, no toto, Dane?

Zlobil  ve škole první žák,

na mostě se smál,

na zahradě rostly kytky

a můj talíř je hrozně plytký.

Na tabuli sou písmena,

už umím číst, to je proměna!

V továrně se dělá čokoláda,

dobrá je vínová limonáda.

mám malého bratříčka,

chodím s ním do školy.

Čtení každého baví,

protože jsou malí.

V hustém obilí,

v pustém mobilí,

na půdě je žížala,

honí tam chroustala.

Belí na zahradě čeká,

myška je měkká.

holka tluče do země,

je to taky ve mně.

Moucha kouše vše,

i pytel groše.

Hrášky zmáčkly,

kuře s hrášky.

Na záchodě došel papír,

protože jsem doma kadil.

Vítr fouká na stromy,

otřásají se i domy.

A všichni utíkají pryč,

protože mají rýč.